Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu a kolik budete dostávat?

Osnova

• Začněme věkem odchodu do důchodu
• Důchodový věk 2024
• Pouhý věk ale nestačí, ještě musíme mít odpracované roky
• Alespoň 35 odpracovaných let, jinak pozdější nástup do penze
• Náhradní doba pojištění versus vyloučená doba
• Jak se do odpracovaných let počítá studium, nezaměstnanost, otcovská dovolená, péče o člena rodiny, vojenská služba, mateřská, invalidní důchod nebo předdůchod?
• Raději byste do důchodu dříve? Máte dvě možnosti
• Náročné profese by měly chodit do důchodu beztrestně dříve, pravděpodobně od roku 2024
• Kolik budete v důchodu dostávat?
• Co si odsud odnést?

Začněme věkem odchodu do důchodu

Věk odchodu do starobního důchodu se mění už spoustu let. A ještě pár let si jeho změnami budeme procházet tak, jak je nastaveno v zákoně č. 155/1995 S., o důchodovém pojištění. Stropem by se měla stát číslovka 65.

Zatím je ustanoveno, že nad 65 let se hranice odchodu do důchodu posouvat nebude – a doufejme, že to tak i zůstane. Ona ani jinde věková hranice o moc vyšší není, spíš naopak, ve většině zemí se do důchodu jde dříve. Proč doufejme? Ve hře probíhající důchodové reformy je změna určování důchodového věku podle střední délky života padesátníků v daném ročníku narození.

Důchodový věk 2024

V roce 2024 je minimálním věkem odchodu do důchodu 60 let a 8 měsíců, týká se žen, co vychovaly 5 a více dětí. Muži jdou v tomto roce do penze v 64 letech a 2 měsících. Ale jaký bude v nejbližších letech věk odchodu do důchodu pro všechny skupiny, v dělení na muže a na ženy podle počtu vychovaných dětí?

Detaily najdete v tabulce 1, která přesně ukazuje, v jakém věku mohou jít do penze lidé narozeni mezi roky 1958 a 1971. Všichni později narození budou mít nárok na důchod až v 65 letech (nastane v roce 2037), a to bez ohledu na počet dětí (plus je vyžadována další podmínka, viz pokračování článku).

Tab. 1. Důchodový věk pojištěnců v ČR podle roku narození, pohlaví, u žen ještě i podle počtu dětí

V případě zaměstnanců hradí zálohy na sociální pojištění z části zaměstnanec, ale z většiny jsou odváděny zaměstnavatelem. OSVČ si musejí celé sociální pojištění hradit sami. Jde o povinně placenou částku, v současnosti už k dobrovolným nepatří. Dobrovolně si sociální pojištění mohou platit jen studenti nad 18 let věku.

U OSVČ se toto pojištění platí i v případě nového režimu tzv. „paušální daně“, zde je sociální pojistné dokonce vyšší než státem nastavené minimum. Sociální pojištění je hrazeno i za tzv. státní pojištěnce, kterými jsou lidé nezaměstnaní, rodiče na rodičovské dovolené, lidé pečující o blízké osoby v určitém stupni závislosti a další. Doba, kdy je člověk státním pojištěncem, se do odpracovaných let počítá, viz níže.

Alespoň 35 odpracovaných let, jinak pozdější nástup do penze

Tato podmínka platí pro odchody do důchodu od roku 2019. Pokud byste ale chtěli žádat o starobní důchod zpětně, na což máte nárok kdykoliv, pokud jste starší než je stanovený minimální důchodový věk, pak vězte, že v roce 2018 byl požadavek na odpracované roky 34 let, v roce 2017 33 let a v roce 2016 to bylo 32 let. Více do historie nemá smysl jít, neboť přiznaný starobní důchod se proplácí maximálně 5 let zpátky.

Kdo má splněnu podmínku 35 odpracovaných let, může jít do starobního důchodu ve věku odpovídajícím tabulce 1. Kdo však má v důchodovém věku odpracováno méně, půjde do penze podle zvláštních pravidel. Splnit totiž musí alespoň jednu z následujících podmínek:

• alespoň 20 odpracovaných let (včetně vyloučených dob) a věk alespoň o 5 let vyšší, než je odpovídající věk důchodový,
• mít důchodový věk po roce 2014 a vykázat alespoň 30 odpracovaných let (včetně vyloučených dob),
• dosáhnout věku 65 let a splnit podmínky pro invalidní důchod (pro účely zjištění nároku na invalidní důchod se studium stále počítá do vyloučené doby, pro starobní důchod už ne).

Náhradní doba pojištění versus vyloučená doba

Jak jsme již zmínili, do odpracovaných let se započítávají i dny, kdy žadatel o důchod ve skutečnosti nepracoval, ale měl nárok na započtení náhradní doby důchodového pojištění. Takovým dnům se často říká vyloučená doba. Vztah mezi pojmy náhradní doba a vyloučená doba je následující: pokud během náhradní doby pojištění neměl žadatel o důchod příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, jedná se o tzv. vyloučenou dobu.

Jak se do odpracovaných let počítá studium, nezaměstnanost, otcovská dovolená, péče o člena rodiny, vojenská služba, mateřská, invalidní důchod nebo předdůchod?

Všechny v nadpisu této kapitolky vyjmenované situace byly nebo doposud jsou vyloučenými dobami.  Berou se jako kalendářní dny, které jsou (z důvodu nízkého nebo žádného příjmu) vyloučeny z výpočtu výše starobního důchodu, nikoliv z výpočtu odpracovaných let. Takže vliv na výši důchodu nemají, na přiznání důchodu však ano. 

Ale pozor, v čase se náhled na vyloučené doby měnil – největší změny se odehrály u studia po roce 2010. Počítat musíme však i s dalšími úpravami vyloučených dob platnými pro žadatele o důchod s žádostí podanou po 31. 12. 2018.

Začněme studiem

Studium se do roku 1995 (včetně) započítává sty procenty i před dosažením 18. roku věku. Od roku 1996 do konce roku 2009 se do vyloučené doby zahrnuje již jen studium po 18. roku věku, a to ještě jen z 80 %, a ještě navíc s následujícím omezením: 

“Součet všech vyloučených dob z důvodu studia a teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání může být u jednoho člověka započten sty procenty pouze prvních 1825 kalendářních dnů” (tedy 5 let, ale z důvodu krácení na 80 % vlastně šest let).  “Vše, co je v rámci studia nad tento limit, se započítává pouze jednou polovinou” – jinými slovy se vše nad šest let krátí o 50 %.

Od roku 2010 není studium vyloučenou dobou, do nároku na důchod se tedy vůbec nezapočítává, nehraje žádnou roli. Kdo studuje (studoval) po 18. roce věku v období po roce 2009, připravuje (připravoval) se o odpracované roky na důchod. Pokud by takovému člověku pak roky chyběly, může si je zpětně „doplatit“ formou dobrovolného důchodového pojištění.

Ostatní vyloučené doby před rokem 2019 a po něm

Všechny ostatní vyloučené doby se pro žadatele o důchod s žádostí podanou do konce roku 2018 počítaly jako stoprocentní. Ale pro všechny žadatele o důchod, kteří o něj žádají po roce 2018, se vyloučené doby vzniklé po roce 2009 (od 1. 1. 2010, některé dokonce již po roce 1996 – týká se nezaměstnanosti) zkrátí na 80 % jejich skutečného trvání.

Všechny ostatní vyloučené doby, čili nezaměstnanost, civilní služba, invalidní důchod, předdůchod, studium po 18. roce života (ale realizované jen do 31. 12. 2009), otcovská dovolená, se započítají jen ze čtyř pětin skutečné doby. V případě nezaměstnanosti trvající i poté, co skončil nárok na podporu v nezaměstnanosti, lze do náhradní doby započítat maximálně tři roky.

Vzhledem k tomu, že v roce 2024 začíná rozhodné období pro výpočet důchodu rokem 1987 a trvá do roku před důchodem, s redukovanými náhradními dobami vzniklými po roce 2010 se zatím moc často nesetkáme. Jejich čas teprve přijde – u mladších ročníků, cirka od ročníku 1972, což se shoduje i se změnami věku odchodu do starobní penze.

Raději byste do důchodu dříve? Máte dvě možnosti

Stát počítá i s tím, že lidé budou chtít do důchodu o něco dříve, než stanoví zákon. V takovém případě lze využít předčasného důchodu nebo do takzvaného předdůchodu. Rovnou prozraďme, že předčasný důchod trvale snižuje vyplácenou penzi, a pro změnu na předdůchod musíte mít dostatečně naspořeno u penzijní společnosti.

O kolik nižší penze se pak pobírá? Krácení bylo důchodovou reformou sjednoceno na 1,5 % výpočtového základu za každých  i započatých 90 kalendářních dnů, které žadateli chybějí do zákonem stanoveného důchodového věku.

Snížení je trvalé, platí i po dosažení důchodového věku - nástupem do klasického důchodu se částka pak už nikdy nezdvihá. A pozor: předčasný důchod se valorizuje jen částečně, pouze základní výměra. Zásluhová část (výměra procentní) je po celou dobu předčasného důchodu bez valorizace.

V předčasném důchodu si lze přivydělat, ale vejít se musíte do následujících omezení částek:

• coby zaměstnanec do 3 000 Kč měsíčně
• coby brigádník na DPP do 10 000 Kč měsíčně nebo do 16 Kč měsíčně při douběhu více dohod
• coby OSVČ do příjmu ve výši hranice, která zakládá povinnost platit sociální pojištění (v roce 2024 je to celkem 105 520 Kč za rok).

Co se bude dít, když výdělek překročíte? Výplata předčasného důchodu bude zastavena a obnoví se, až tuto činnost ukončíte. Dojde též k úpravě procentní výměry a předčasného starobního důchodu podle doby, jakou jste odpracovali. V důchodu řádném pak už tolik omezení výdělku neplatí.

Pokud vás zajímá, jaká pravidla pro předčasný důchod platila ještě v září roku 2023, podívejte se na srovnání předčasného důchodu před reformou a po ní.

Abyste mohli do předdůchodu, splnit musíte tyto podmínky:

• předdůchod musíte naplánovat na minimálně 2 roky a také musíte být ve věku maximálně 5 let před starobním důchodem určeným pro váš ročník,
• musíte mít doplňkové penzijní spoření a v něm naspořenu alespoň takovou částku, aby měsíční výplata z předdůchodu činila nejméně 30 % průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí předchozího roku (potřebnou částku do penzijka můžete dodat i jednorázově),
• spořit jste museli začít nejpozději 5 let před počátkem předdůchodu, jinými slovy až 10 let před důchodovým věkem vašeho ročníku. Pozor, u smluv uzavřených po 1. lednu 2024 bude minimální spoření prodlouženo na 10 let. Takže pro odchod do předdůchodu bude nutné smlouvu uzavřít až 15 let před dosažením důchodového věku.

Předdůchod patří do tzv. vyloučených dob, takže se započte jako roky odpracované, ale bez vlivu na výpočet výše důchodu. I tato doba se však započítá jen 80 procenty, proto po pěti letech v předdůchodu můžete mít o několik set korun méně na starobní penzi, než byste měli po řádně odpracovaných letech. Jde však o minimální úbytek ve srovnání s tisícovkovými ztrátami u důchodu předčasného. Po celou dobu trvání předdůchodu za vás stát bude hradit zdravotní pojištění.

Na druhou stranu se zde vlastně sponzorujete sami, svými naspořenými penězi a šetříte tím prostředky státu. Nutno dodat, že po dobu trvání předdůchodu smíte být na podpoře v nezaměstnanosti, můžete čerpat nemocenské dávky anebo si neomezeně přivydělávat – jde tu totiž o čerpání vašich peněz, ne státních. Podrobnou úpravu najdete v zákoně č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření.

Náročné profese by měly chodit do důchodu beztrestně dříve, pravděpodobně od roku 2025

Od 1. 1. 2025 se počítá s účinností několika novinek, z nichž zatím nejvýraznější je dřívější odchod do penze pro lidi s fyzicky náročnou profesí, a to bez snižování penze. V současnosti je totiž důchodce, který pobírá předčasný důchod i proto, že fyzicky již na svou náročnou práci nestačí, trestán trvale sníženým starobním důchodem. 

U fyzicky náročných profesí už se tento trest realizovat nebude. Za každých deset let by měl vzniknout nárok na jeden „odpuštěný“ rok pro výpočet odpracovaných let. Zákon se plánuje s účinností deset let zpětně, tedy od roku 2015. Vše je ale pořád ve stádiu příprav a může dojít ke spoustě změn.

Kolik budete v důchodu dostávat?

Přihlásit se (identifikovat) je možné například datovou schránkou, přes portál e-identita, eObčankou, bankovní identitou, přes IIG, moje ID nebo skrze elektronický podpis anebo i mobilním klíčem eGovernmentu. Výhodou je automatické načtení všech dat, která odpovídají tomu, co o vás má “sociálka” vedeno.

K mání je však i důchodová kalkulačka offline v podobě tabulkového procesoru, kam si všechna data můžete po stažení xls souboru (Excel) v klidu doma zadat a vyzkoušet různé varianty. Výhodou je, že se není potřeba přihlašovat, nevýhodou samozřejmě bude ruční zadávání a hlavně vlastní výpočet vyloučených dob a přehled o vašich historických příjmech (resp.odvodech na soc. pojištění).

Od ledna 2023: výchovné 500 Kč za každé dítě

Koncem roku 2022 bylo schváleno navýšení důchodu pro všechny, kdo vychovali jedno nebo více dětí. Za každé vychované dítě náleží zvýšení důchodu o 500 Kč měsíčně, a to i v případě, kdy tito lidé šli do penze dříve právě za vychované děti. 

Například: kdo vychoval tři děti, důchod mu od ledna 2023 vzrostl o 1 500 Kč měsíčně. A nezáleží na tom, zda šel do důchodu v 54 letech nebo v 63 letech. 

Detaily a potřebné doklady pro aktivaci výchovného se dozvíte na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí v sekci: Zvýšení starobního důchodu za výchovu dítěte/dětí v otázkách a odpovědích.

Informativní důchodová aplikace

Česká správa sociálního zabezpečení spustila online databázi s názvem Informativní důchodová aplikace. Najdete ji na ePortálu ČSSZ. Pohodlně v ní uvidíte, jaké informace o vás ČSSZ právě má, jak jste na tom s odpracovanými roky, jestli už máte na důchodovém nahlášeny mateřské a/nebo rodičovské dovolené (jako náhradní dobu pojištění), jestli vaše škola odevzdávala výkazy za vaše studium (u čtyřicátníků a starších to dělat nemusela) a jestli všichni vaši zaměstnavatelé zasílali evidenční listy přesně tak, jak měli.
Podrobnosti o aplikaci a o tom, jak si v ní pořídit přehled o vašem důchodovém pojištění, a také co dělat, když v přehledu cokoliv chybí, jsme pro vás připravili v článku Fotonávod: výpis z Informativní důchodové aplikace, aneb jak zjistit, co máte evidováno v důchodovém pojištění, krok za krokem. 

Co si odsud odnést?

Problematika důchodů není vůbec snadná, stále se vyvíjí a stále to vypadá, že ještě nejsme ve fázi, kdy by bylo možné podmínky pro penze dlouhodoběji zakonzervovat. V současnosti platí, že lidé narození v roce 1972 a později půjdou do starobního důchodu v 65 letech, ti starší o něco dříve.

Můžete také využít předdůchodu nebo předčasného důchodu, jen pozor, každý z nich má jiné finanční podmínky a omezení přivýdělku. Fyzicky náročné profese možná budou mít nárok na důchod dříve, s novinkou se počítá od roku 2025 (zatím je to však jen ve fázi návrhu).

Česká správa sociálního zabezpečení provozuje online důchodovou kalkulačku, do níž se můžete přihlásit, a tak si nechat automaticky spočítat vaše současné důchodové vyhlídky - ale jen tehdy, když je vám více než 47 let. Mladším lidem kalkulačka fungovat nebude, ale ukáže, od kterého roku pak ano. K mání je na stránkách ČSSZ i offline kalkulačka s ručním zadáváním dat pro výpočet.

Zdroje: zákon o důchodovém pojištění / Česká správa sociálního zabezpečení /zákon o doplňkovém penzijním spoření