Jak se vyznat v druzích dluhopisů? A přídavek: dluhopisy vs. P2P půjčky

Lenka RutteováSpoření

Publikováno 21.02.2022

Třetí díl naší mini série o dluhopisech se soustředí na typy dluhopisů, s nimiž se můžete na českém, ale i světovém trhu potkat. Coby investor si totiž můžete pořídit jakýkoliv dluhopis vydaný kdekoliv na světě. Proto neuškodí vědět, čím jsou které dluhopisy typické. Abychom seriál uzavřeli i trochu zajímavěji, pustili jsme se do spekulace nad tím, jestli se lépe investuje do dluhopisů nebo do P2P půjček. Jak to dopadlo? Vše se tu dočtete!

S jakými druhy dluhopisů se na trhu setkáte?

Na českém trhu se můžete potkat s několika druhy dluhopisů – v závislosti na tom, jakým úhlem pohledu se na ně díváte. Jde zejména o dobu jejich trvání, o způsob výpočtu a výplaty zhodnoceni nebo o to, jak ve skutečnosti vypadají (jakou mají fyzickou podobu). Rozdělit si je můžeme do následujících kategorií:

Dluhopisy podle jejich vydavatele (emitenta)

Podle toho, kdo je vydavatelem dluhopisu, dělíme tyto cenné papíry na:

• dluhopisy korporátní (firemní) – dluhopis vydala soukromá firma – podnik – korporát. Vydat dluhopis smí firma jakékoliv velikosti – a pozor, dokonce i soukromá osoba – jednotlivec. Firemní dluhopisy tak mohou pocházet od jakékoliv firmy zapsané v obchodním rejstříku
• dluhopisy státní a vydané centrální bankou – i Česká republika může vydat dluhopisy a prodávat je jak v zahraničí, tak i svým občanům nebo českým firmám. Dluhopis republiky či Spořicí státní dluhopis jsou české státní dluhopisy. Vydat obligace smí i Česká národní banka (ČNB), třeba formou pokladniční poukázky
• dluhopisy municipální – municipalita je sjednocující označení obce a kraje. Ano, i obce a kraje smějí vydávat své dluhopisy a nabídnout je investorům
• dluhopisy bankovní – banky jsou specifickým případem korporace, která vydala svůj dluhopis. Mají jiné právní a finanční možnosti než běžné firmy (například se mohou stát distributorem). Obecně ale patří k dluhopisům korporátním. 

Dluhopisy podle jejich doby splatnosti

Některé dluhopisy pořizujeme na deset let, jiné na rok, další nemají vůbec nastaveno, za jak dlouho budou splatné. Proto je členění podle doby splatnosti poměrně pestré:

• dluhopisy krátkodobé – splatnost je vypsána do jednoho roku, takže jde o poměrně krátkou investici. V gesci ČNB jsou to pokladniční poukázky, u podniků pak komerční papíry a u bank a jiných finančních domů se jedná o depozitní certifikáty
• dluhopisy střednědobé – jejich splatnost je nad jeden rok, ale vejít se musí do deseti let. Některá třídění sahají po pětiletém období jako po hranici střednědobosti
• dluhopisy dlouhodobé – nad pět, resp. nad deset let – ale s jasně daným datem splatnosti
• dluhopisy bez data splatnosti (tzv. konsole, konzoly) – jde o dluhopis, který trvale vyplácí kupon. Nepředpokládá se, že by byl v historicky dohledné době splacen.

Dluhopisy podle způsobu jejich zhodnocení (úročení)

Jakým způsobem se vypočte zhodnocení dluhopisu – tedy jakási forma poplatku (úroku), kterou vám platí emitent za to, že jste mu půjčili své peníze? Stejně jako u půjček pro spotřebitele, je i u dluhopisů několik možností, jak výnos z nich spočítat:

• dluhopisy s pevným zúročením (kupónem) – emitent hned při vydání dluhopisu stanoví procentuální sazbu nebo korunovou částku, kterou bude vyplácet investorům, kteří si dluhopis koupí. Předem jsou tedy známé parametry výdělku investora (když odhlédneme od rizik)
• dluhopisy s proměnlivým (variabilním) zúročením (kupónem) – úročení se vyvíjí podle nějaké referenční sazby – například podle toho, jak se mění mezibankovní sazba. K ní se připočítává procentuální přirážka. Ta investorovi kompenzuje vyšší riziko (ve srovnání s mezibankovním trhem)
• dluhopisy s nulovým zúročením (kupónem) – i takové můžeme potkat – během trvání dluhopisu se nevyplácí žádné zhodnocení (úročení). Investor vydělá totiž na tom, že dluhopis nakoupí pod jeho nominální hodnotou (levněji), a ke konci splatnosti jej prodá za plnou cenu. I zde se výnos tedy stanoví pevně předem – z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou dluhopisu. Často tu potkáme označení „diskontovaný dluhopis“
• indexované dluhopisy – v podstatě podobná kategorie jako u dluhopisů s variabilním úročením, jen se indexuje specifický jev – například na vývoj indexů mezd, cenové hladiny, zlata, ropy, či dalších ukazatelů vývoje v ekonomice. Možná jste se už setkali s protiinflačním dluhopisem České republiky – ten je vázán na inflaci, tedy index cen.
• konverzní neboli vyměnitelné dluhopisy – místo vyplácení jistiny a návratu vložené částky získá investor s ukončením splatnosti dluhopisu předem dohodnutý počet akcií. Stanovuje se tzv. konverzní kurz (částka, za kterou investor získává jednu akcii). Investor se na konci splatnosti může rozhodnout, zda si nechá vyplatit peníze, nebo akcie dle směnného kurzu. Rozhoduje se podle vývoje ceny dluhopisu ke konverznímu kurzu (buď získá víc peněz z dluhopisu, nebo z jeho směny na akcie a jejich okamžitým prodejem).

Dluhopisy podle frekvence výplaty

Výplata kuponů může probíhat v mnoha různých frekvencích. Například měsíčně, čtvrtletně, půlročně, jednou za rok anebo jedinou splátkou až na konci splatnosti celého dluhopisu. Skutečnost, kdy se bude kupon vyplácet, musí být uvedena v prospektu, nejpozději v den konkrétní emise.

 

Dluhopisy podle zajištění

Jsou dluhopisy zajištěné (zástavním právem, právem k movité věci atd.) a ty ostatní. Zákon je pojmenoval „kryté“ dluhopisy – a v našem prostředí povolil jen některé z druhů zajištěných dluhopisů, cituji § 28 zákona o dluhopisech: 

„Krytým dluhopisem je dluhopis nebo obdobný cenný papír představující právo na splacení dlužné částky vydávaný podle práva cizího státu, jehož emitentem je banka. Krytý dluhopis může být hypotečním zástavním listem (§ 28b odst. 1), veřejnoprávním zástavním listem (§ 28b odst. 2), nebo smíšeným zástavním listem (§ 28b odst. 3).“

Dluhopisy podle jejich formy

Dluhopisy někdy můžete dostat do ruky, jindy zůstávají někde uloženy (v registru cenných papírů), případně mají čistě elektronickou formu. Podle toho dělíme obligace na 

• listinné - list papíru, který se skládá z pláště a kupónového archu, fyzicky jej má investor „v ruce“ a může s nimi disponovat
• zaknihované – v podstatě „jen“ záznam, který je veden v registru cenných papírů i spolu se jménem a dalšími identifikačními informacemi jejich majitele. Formální název registru je „Centrální depozitář cenných papírů“. Ten je samozřejmě autorizovaný ČNB. Někdy se jeho název plete s projektem inzertního portálu dluhopisů nazvaným „Centrum dluhopisů“.

Speciální kategorie dluhopisů dle zákona o dluhopisech

Zákon o dluhopisech definuje ještě speciální druhy dluhopisů a podmínky pro zacházení s nimi. Jedná se zejména o následující (ostatní už byly zahrnuty v textu výše):

• prioritní dluhopisy – jde o typ vyměnitelného dluhopisu, k němuž je přiznáno právo na přednostní upisování akcií. Majitel tohoto dluhopisu bude mezi prvními majiteli nově vydaných akcií
• podřízené dluhopisy – v případě zakoupení podřízeného dluhopisu a následného úpadku (krachu) emitenta bude pohledávka potvrzená dluhopisem uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek
• sběrné dluhopisy – jde o souhrn jednotlivých dluhopisů dané emise, které jsou v rámci lhůty pro upisování upsány v upisovací listině, přitom počet upsaných dluhopisů každého vlastníka představuje jeho podíl na sběrném dluhopisu. Proto je sběrný dluhopis společným vlastnictvím vlastníků podílů na sběrném dluhopisu, takže nejde o běžné spoluvlastnictví. Každý sběrný dluhopis je samostatnou emisí.

Na světových trzích se lze setkat s ještě mnoha dalšími druhy dluhopisů

Svět dluhopisů je neskutečně pestrý, a tak se můžete potkat s obligacemi svlečenými, zaměstnaneckými, opčními, konvertibilními, naturálními, perpetuitními, vypověditelnými, prioritními, s dluhopisy s odloženou platbou atd. Tyhle typy už jsou hodně specifické, ale jejich popis jistě na webu najdete, pokud se o ně budete zajímat. Například Wikipedie může posloužit jako zdroj informací. 

Budou lepší dluhopisy nebo P2P půjčky? Nic vám nebrání vyzkoušet obojí!

Investice se mají diverzifikovat. Proto pokud máte volné finance, můžete vyzkoušet obě oblasti půjčování jiným lidem nebo firmám – dluhopisy i P2P půjčky. Několik P2P portálů jsme pro vás již vyzkoušeli a zrecenzovali.

Pokud se zapojíte do programu Zonky Rentiér, poskytnete Zonky peníze s tím, že oni je mezi žadatele o Zonky půjčku rozmístí dle vlastního uvážení – a vám, také dle vlastního uvážení, nějak zhodnotí uložený vklad. Návratnost peněz i připsání zhodnocení je garantováno finanční skupinou PPF (Zonky je tu členem), což je dost velká firma na to, by se garanci dalo věřit. Také je zhodnocení nastaveno tak nízko, že dnešní inflaci ani nedožene, natož aby ji porazilo, zato neohrozí stabilitu firmy. Jak se k Zonky Rentiér zaregistrovat, najdete v našem fotonávodu.

Jestliže chcete půjčovat aktivněji a vybírat si sami, jaké zhodnocení chcete a komu peníze půjčíte, rozhodně popřemýšlejte spíše o jiné české P2P platformě nazvané Bondster nebo o největším evropském P2P tržišti Mintos. V obou platformách půjčujete nebankovkám, které peníze použijí na to, aby poskytly půjčku žadatelům. Lze si tu vybrat i investice s garancí zpětného odkupu (když dlužník nesplácí, splatí to za něj nebankovka) – otázkou je, jak moc tato garance funguje v praxi.

Inzertním portálem P2P půjček „face to face“ pak je Bankerat. Zde zapůjčujete své peníze konkrétním lidem, které si sami prověříte a se kterými sami uzavřete smlouvu o zápůjčce, případně od nich sami budete vymáhat splátky, pokud se splácení zadrhne. Tady je vše na vlastní triko, s ohromným rizikem – ale také za až neuvěřitelně vysoké úroky.

Stejně tomu může být s dluhopisy. Můžete si sami vybrat konkrétní společnost, s níž smlouvu o dluhopisech uzavřete, nebo můžete nechat investice do dluhopisů provádět správce nějakého fondu, případně šikovně nastavený algoritmus/index (ETF). Investice do půjček a dluhopisů se vzájemně nevylučují – vždy je to jen o tom, kolik peněz máte k dispozici a kolik jich případně můžete postrádat.

Závěr

Investovat do dluhopisů může být poměrně vzrušující zábavou, zejména když se soustředíte na ty rizikovější. Ale teď vážně: stejně jako každá jiná investice vyžadují dluhopisy alespoň základní znalost ze světa financí, resp. investování – snad až na výjimku podílových fondů a ETF, kde se o investování postarají za vás (za úplatu, samozřejmě).

Jestliže se rozhodnete začít s dluhopisy, vždy nejprve zhodnoťte všechna rizika, porovnejte s možnými výnosy, zjistěte si likviditu dluhopisu (fondu), prolustrujte si jejich emitenty a hlavně: nejprve si o dluhopisech nastudujte vše potřebné. 

Vše, co o dluhopisech potřebuje vědět běžný investor, jsme se snažili vpasovat do tohoto článku, a to co nejvíce srozumitelným způsobem. Co by z něj pro vás mělo vyplanout? Dluhopisy, byť ty bankovní nebo od velkých korporací, jsou investice jako každá jiná, a proto se jich sice vyloženě nebojte, ale také do nich nikdy nevkládejte víc, než si můžete dovolit ztratit!

Seriál má dva předchozí díly, které najdete zde:

Díl první: Co je to dluhopis? Půjčka firmě či státu, za kterou můžete zinkasovat úrok

Díl druhý: Kde a jak investovat do dluhopisů? A do kterých vlastně?

Zdroje: Zákon o dluhopisech / Wikipedia